Klasická homeopatie - otázky a odpovědi 3. část

Otázka 1

Pokud mám případ, kde je jasná etiologie, např. zármutek, ale reakce pacienta na tuto etiologii odpovídá léku, který není v rubrice "onemocnění ze zármutku", mám předepsat na symptomy nebo na etiologii?

Odpověď

Zkuste si představit následující případ: máte pacienta, který přijde k Vám a stěžuje si na záškuby všemožně po těle a velký neklid nohou. Při odebírání případu zjistíte, že má ohromný hlad mezi 11 - 12 hodinou, pálí ho podél páteře a má výpadky paměti. Když přemýšlí, všimnete si, že pohybuje mimovolně hlavou ze strany na stranu. Během vyšetření se dozvídáte fakt, že všechny tyto potíže začaly po zklamání v lásce. Když se podíváte na symptomy, vidíte čistý obraz léku Zincum metallicum, až na to, že tento lék není uveden v rubrice onemocnění ze zklamané lásky. V tomto případě je jediný správný lék Zincum metallicum.

Když budete tento případ vyprávět před skupinou homeopatů, někteří z nich vám budou oponovat, že to je potlačení, protože my musíme předepsat na příčinu. Tento argument vychází z nepochopení homeopatických principů viz. níže.

Léky jako Ignatia, Natrum muriaticum, Staphysagria, Phoshoricum acidum, Hyoscyamus, Helleborus, a mnoho dalších, které jsou uvedeny v rubrice onemocnění ze zklamání se do této rubriky dostaly ne z toho důvodu, že by v provingu vyvolávaly příčinu (zklamání v lásce), ale proto, že vyvolávají stav, který se často vyvine právě po zklamání v lásce. Za doby Dr. J.T Kenta nebylo žádné repertorium s těmito rubrikami a když k Dr. Kentovi přišel pacient a stěžoval si na potíže jako je znechucení životem, citlivost na světlo, neschopnost plakat a touha po samotě, poznal Dr. Kent okamžitě Natrum muriaticum. Když mu mladík řekl, že všechny tyto potíže vznikly po zklamání v lásce, poznamenal si Dr. Kent tuto skutečnost a když viděl na příští kontrole, že se tomuto mladíkovi daří mnohem lépe, zapsal si k Natru muriaticu, že tento lék léčí následky zklamané lásky. Díky tomu je etiologie jeden z důležitých identifikačních znaků léku, ale nikdy sama o sobě nestačí k předepsání respektive vždy potřebujeme potvrzující symptomy. Pokud máme čistý obraz symptomů, nic jiného není důležitější, protože nám tento obraz ukazuje individuální a jedinečný způsob, jak pacientův organismus reaguje na stres, v tomto případě zklamání.

Existují ale případy, kde je etiologie nejdůležitější aspekt případu. Jedná se o případy, kdy není jasný obraz symptomů, ale etiologie je velmi jasná. V těchto případech nám kombinace typu patologie a etiologie můžeme identifikovat lék. Vzpomínám si v této souvislosti na jednu mladou slečnu, která trpěla na závratě a otupělost poté, co měla úraz hlavy. Otupělost a závratě sami o sobě nejsou indikací k žádnému léku, jelikož neobsahují nic, co by individualizovalo daný případ (Organon §153), takže pokud bychom neměli informaci o etiologii, jen velmi těžko bychom hledali lék. V tomto případě mi kombinace etiologie a hlavních potíží pomohla velmi rychle nalézt lék, který odstranil tyto dlouhodobé potíže během několika dnů.

Otázka 2

V Knize Homeopatická věda se píše, že v případě předepsání léku, který je jen částečně podobný (ale není přesný) dojde často ke změně symptomů, nikoliv ale k léčebné reakci. V takových případech prý musíme předepsat na původní symptomy, nikoliv na nové, lékem změněné. Hahnemann v Organonu ale píše (§176-181), že u tzv. jednostranných případů, pokud předepíšeme lék, který je jen částečně podobný a následně dojde ke změně symptomů (ne k léčivé reakci) musíme předepsat na tyto nové, lékem změněné symptomy. Jak to tedy vlastně je?

Odpověď

Oba tyto případy se mohou stát. Otázkou je kdy tomu tak je a jak poznáme, kdy jsou nové symptomy vhodné pro předepsání dalšího léku a kdy nikoliv.
Pro ilustraci uvedu dva případy obou těchto situací a poté si shrneme hlavní rozdíly mezi nimi.
Představte si pacientku, který přijde kvůli opakovaným oparům. Celkově se cítí nejhůře v 10hodin dopoledne, trpí výtoky a velmi silnou dysmenorrheou (bolestivá menses). Pacientka je velmi úzkostná, má strach z bouřky a je velmi citlivá na náhlé zvuky, z kterých má strach. Homeopat se rozhodne pro podání Natra muriatica 200C. Pacientka přijde na kontrolu za 5 týdnů a říká: když jsem vzala lék, cítila jsem se první dny velmi dobře, měla jsem euforii a od té doby nemám vůbec opary. Po 2 týdnech se ale psychika vrátila do starých kolejí, ale začala jsem se bát výšek. Únavu v 10 hodin již nepociťuji, ale teď jsem unavená v 15 hod. Strach z bouřky mám stále a citlivost na zvuky zmizela a objevila se citlivost na pachy.

Analýza případu:

Mnoho homeopatů vyhodnotí tuto reakci, jako dobrou, protože pacientka měla euforii a zmizely opary, což byl hlavní problém a řekne pacientce, že lék byl dobrý, ale že odkryl jen jednu vrstvu a nyní pacientka potřebuje lék na další symptomy, které má nyní (které tvoří nové symptomy a některé staré).

Myslíte si, že tento lék byl dobrý a odstranil vrstvu symptomů?

Tento lék byl pouze částečně podobný a měl pouze parciální efekt. Nebylo tam žádné počáteční zhoršení, psychické zlepšení mělo krátké trvání a poté došlo ke změně symptomů BEZ SKUTEČNĚ CELKOVÉHO ZLEPŠENÍ PACIENTOVA STAVU. Toto je typická reakce na částečně podobný (NIKOLIV PŘESNÝ) lék. Když homeopat vyhodnotí tuto situaci správně, uvědomí si, že obraz léku nyní je mnohem zmatenější než před podáním Natra muriatica. Pokud předepíše na nové symptomy, které byly vyvyolány částečným působením léku, zmate případ ještě více, protože další lék je ještě méně podobný původnímu obrazu, ale vzhledem k aktuální podobnosti bude mít schopnost pozměnit symptomy ještě více. Toto je velmi častá praxe, kdy homeopaté dávají každý měsíc jiný lék, protože se u pacienta mění setrvale symptomy, a pacientovi trvá mnohdy 5 let, než si uvědomí, že jeho zdraví je ve skutečnosti stejné, a v některých případech horší, než před zahájením homeopatické léčby.

Když se vrátíme zpět k tomuto případu, uvědomíme si, pacientův celkový stav není lepší než před léčbou, ale došlo ke změně symptomů. To je typická reakce na částečně podobný lék. Když se podíváte na obraz před podáním Natra muriatica a po něm, všimnete si, že původní obraz byl mnohem jasnější a byly v něm jasně vyjádřeny klíčové symptomy. Při opětovném pohledu homeopat zjistí, že správným lékem, který měl podat, nebylo natrum muriaticum ale Borax (který se žasto s Nat-m zaměňuje). Pokud podá v této chvíli Borax, dojde ke skutečné léčebné reakci a nové symptomy zmizí také, jelikož jejich příčina (chybně podaný lék) bude odstraněna.

Vezměme ale druhý případ, kdy se bude jednat o velmi těžce nemocného pacienta, užívajícího velké množství konvenčních léků s velmi nejasným obrazem symptomů. Pacient přichází kvůli těžké hypertenzi, má nemocné srdce, na které bere léky a mnoho potíží z toho vycházejích. Mezi množstvím symptomů zjistíme velmi prudké neuralgické bolesti hlavy, které jsou nad levým okem a k tomu pacient udává velmi prudké palpitace. Pacient má sice mnoho dalších symptomů, které ukazují na mnoho léků, ale žádný z těchto léků nemůže být kvůli nedostatku homeopaticky použitelných symptomů, potvrzen. Nejzvláštnějším symptomem je tedy prudká levostranná neuralgická bolest v kombinaci se srdečními potížemi. Když jdeme do materie mediky, potvrdíme si, že nejpodobnějším lékem v daný moment je Spigelia. Těmto případům říkáme jednostranné, protože mají velmi nejasný obraz a nemoc se projevuje pouze manifestací symptomů v jedné rovině. Takovéto případy jsou nejtěžší k léčbe a vyžadují velké znalosti a zkušenosti na straně homeopata. Po podání Spigelie v nízké potenci v opakované dávce se za 4 týdny dozvíme, že pacient se cítí celkově hůře a objevilo se mnoho nových symptomů. Pacient udává velkou horkost nohou, chuť na ledové nápoje, návaly horka, velkou averzi k vajíčkům a úzkost o zdraví jeho dětí. V tomto případě MUSÍME předepsat na tyto nové symptomy další lék, kterým je v tomto případě Sulphur.

Odpověď lze tedy shrnout následovně:

1. v prvním případě byly nové symptomy nejasnější než předchozí,
2. v druhém případě byly naopak mnohem jasnější a pomohli vytvořit ucelený obraz léku.

V předchozích dílech otázek a odpovědí jsme si říkali, že čím více je člověk nemocný, tím nejasnější budou symptomy, protože obranný mechanismus, který je oslabený, nedokáže produkovat čisté symptomy. Naopak platí, že čím více se pacient pohybuje směrem ke zdraví, jeho symptomy se stávají čistší a přehlednější, což signalizuje větší koordinovanost jeho životní síly, což je jedním z hlavních parametrů zdraví.

V prvním případě jsme tedy viděli, že smyptomy jsou zmatenější, tzn. lék uvedl pacienta do stavu, kdy jeho obranný mechanismus produkoval nejasnější symptomy, což bylo indikací, že jeho stav je horší a léčba nejde dobrým směrem. V druhém případě tomu bylo přesně naopak. Odpověď tedy je: pokud jsou nové symptomy méně jasné než předchozí, nikdy na ně nepředepisujte. Pokud jsou naopak jasnější, jsou nám vždy vodítkem ke správnému léku.