Jak zvládnout materii mediku

Při prvním setkání s materií medicou stojí mnoho z nás před zásadními otázkami. Je vůbec možné se takové množství informací naučit? Existuje nějaký způsob, jak to udělat, abych i já mohl znát tolik homeopatických léků natolik, abych tváří v tvář reálnému případu dokázal léky od sebe odlišit? Existuje způsob, jak zařídit, aby se mi ve správné chvíli vybavily automaticky všechny informace, které potřebuji? A je vůbec potřeba se léky učit, když máme dnes elektronická repertoria? To jsou otázky, kterými se mnoho studentů často zabývá a kterým je věnován tento článek.

 

Proč se učit léky?

S materií medikou je to stejné jako např. s hubnutím. Pokud nebudete vědět proč to dělat, nevydržíte to a nakonec budete frustrováni. Někteří lidé vám budou říkat, že učit se materii mediku je ztráta času, protože dnes máme počítačová repertoria a pokud víme, kde informace hledat, nemusíme materii mediku umět. Nejde jen o to, že pokud tyto rady poslechnete, a zavolá vám váš pacient s akutními potížemi a vy nebudete zrovna doma, nebudete mu schopni podat správný lék, ale i o to, že znalost léků je nezbytná pro správné odebrání případu. Jednoduše řečeno, pokud nebudete znát léky, zeptáte se pacienta na pár věcí a když vám na ně odpoví, nebudete vědět, na co se ptát dál, nebudete schopni potvrdit lék a nakonec mu dáte jeden z léků, který vyjde v repertorizační tabulce na prvních místech. Hodně záleží na tom, jak moc milujete homeopatii a jak moc chcete využít její potenciál a jak silná je vaše touha pomáhat pacientům. Bez znalosti materie mediky opravdu nelze odebrat případ a předepsat opakovaně správný lék. Prvním krokem je tedy motivace a pokud ji naleznete, je to dobrý začátek.

Jak se učit léky?

Člověk, který drží v ruce poprvé materii mediku, se na ni dívá jen jako na obrovské množství informací. Otevře knihu, nalistuje nějaký lék, například Aconite, a vidí 30 stran symptomů. Říká si, kde mám začít, jak si mohu proboha všechno zapamatovat, zejména pokud zjistí, že další lék za Aconitem, např. Arsenicum je ještě obsáhlejší a také je úzkostný, neklidný a zimomřivý. První věc je, že se musíte podívat na materii mediku jako homeopaté, to znamená, uvědomit si, které informace jsou ty nejdůležitější tzn. vybrat minimální množství informací, které mají maximální důležitost a tvoří jedinečnou identitu konkrétního léku.

Nehledáte 30 stran textu, hledáte "otisk prstu" daného léku, který je jedinečný pro tento lék a žádný jiný ho nemá. Co je na tomto léku to nejzvláštnější, co je na něm jedinečné? Čím se odlišuje od jiných?

Hahnemann o tomto pohledu na materii mediku píše v §3 a sice: "...pokud si lékař zřetelně uvědomuje, co je na lécích, tedy na každém jednotlivém léku, oním zvláštním, oním hojivým (znalost účinků léku), a na základě jednoznačných důvodů dokáže ono uzdravující v lécích přizpůsobit chorobným symptomům, jež na pacientovi rozpoznal, ... dokáže jednat účelně a důkladně a je skutečným léčitelem."

Nemá cenu tedy mechanicky číst lék a snažit se ho zapamatovat. Pokud nemáte fotografickou paměť, není to možné. Pokud ji máte a naučíte se léky tímto způsobem, budete je znát, ale nikdy je v praxi nerozpoznáte u pacienta.

Nejde tedy jen o to lék znát, ale hlavně o to, umět jej identifikovat u pacienta. Abyste to dokázali, je nutné najít tzv. klíčové symptomy. Klíčové symptomy respektive kombinace klíčových symptomů jsou přesně tím, čím se jeden lék zásadně odlišuje jeden od druhého. Jsou oním léčivým, jak říká Hahnemann, a představují individuální vzorec, který nemá žádný jiný lék. Mohla by zde vzniknout otázka, proč jsou klíčové symptomy tak důležité, když nemají vztah k žádné nemoci a pacienti za námi chodí s nemocemi.

Odpověď je jednoduchá. Klíčové symptomy jsou symptomy, které se objevily u většiny zkoušejících při provingu bez ohledu na patologii. Například jeden zkoušející měl bolesti hlavy, druhý nevolnosti, třetí podrážděnost, čtvrtý vyrážku, atd.. ale u všichni měli studené nohy, nebo pocení na hlavě, atd..

Jinými slovy, patologický proces Calcarea carbonica má určité rozpoznávací znaky, které se ve většině případu v nějaké kombinaci objeví BEZ ohledu na patologii. Těmto znakům říkáme klíčové symptomy.

Z mé zkušenosti je nejlepší začít studium tak, že si vezmete několik spolehlivých materií medik, jako např. Redline symptoms od Dr. Lippeho, Boerickeho Materii mediku, Kentovu materii mediku, Hahnemanovu Materii mediku puru, Clarkeho slovník materie mediky a podtrháte si v každé z nich symptomy, které jsou zvýrazněné. Ty které se opakují ve všech materiích medikách, jsou velmi spolehlivé a klíčové symptomy daného léku. Například zjistíte, že symptomy, které se opakují u léku Calcarea carbonica ve všech materiích medikách, jsou: chladné nohy večer, musí spát v ponožkách, pocení během spánku na zátylku, sklony k obezitě, chuť na sladké a vajíčka na měkko, mnoho strachů a úzkostí (tma, bouřka, výšky, myši, psi, budoucnost, atd.) a zhoršení fyzickou námahou. Pokud budete znát tyto klíčové symptomy respektive jejich kombinaci, jste schopni vidět lék u velkého množství případů.

Nejdřív polychresty, potom malé léky

Polychresty jsou indikovány u drtivé většiny případů, tzn. tyto léky byste měli znát jako první a měli byste je znát velmi dobře. Poté, co zvládnete obecné klíčové symptomy, studujte účinek léku na lidský organismus. Každý lék působí na určitá místa v těle, na určité orgány, které jsou postiženy více než jiné. Snažte se pochopit, jak spolu symptomy souvisí. Například hlavní poruchou u Calcarey carbonicy je porucha asimilace vápníku. Neznamená to, že všichni pacienti, kteří budou tento lék potřebovat budou mít poruchu vstřebávání vápníku, ale velká většina ano. To je důvod, proč se mnoho symptomů objevuje. Vápník představuje základní stavební kámen pro kosti a tkáně. Pokud jej tělo neumí vstřebat, kosti se nevyvíjí správně, jsou křehké a snadno se lámou, lebka zůstává u dětí dlouho měkká a fontanelly se uzavírají velmi pomalu, svalům chybí tonus, děti se učí pomalu chodit, jsou ochablé a proto nemají rády pohyb, který je velmi zhoršuje, atd...

Další lék, např. Digitalis zasahuje hlavně srdce. Má i jiné symptomy jako velkou nevolnosti, závratě pocity na omdlení, bledý obličej, zvracení, zároveň má mnoho úzkostí, zejména, že se mu zastaví srdce, když se bude hýbat. Snažte se studovat jak spolu jednotlivé funkce v těle souvisí, jak spolu jednotlivé symptomy u léku souvisí. Digitalis způsobuje zpomalení srdečního tepu. Puls je velmi pomalý a srdce je slabé. Srdce bije velmi pomalu, protože je slabé a díky tomu dochází k tomu, že oběh je pomalý a pacient je bledý. Pacient chce ležet v horizontální poloze a při sebemenším pohybu dochází k prudkým palpitacím, které jsou znakem velké ochablosti srdce, které reaguje velmi nepřiměřeně na sebemenší námahu. Díky palpitacím, které se při sebemenším pohybu objevují a spolu s faktem, že se tento stav objevuje často u lidí s vážnou srdeční patologií není divu, že tito lidé mají velké úzkosti, a to zejména když se pohnou, protože pohyb zhoršuje palpitace, které jsou doprovázeny silnou nevolností, závratěmi, pocity na omdlení, atd, což je důsledek nedostatečného okysličení organismu v důsledku neefektivního výkonu srdce.

Učte se tímto způsobem, tedy nejdříve klíčové symptomy, potom se k léku za pár dnů vraťte a snažte se pochopit jeho dynamiku. Studujte emoční a mentální obraz a zkuste se vcítit do léku. Zapojte svoji představivost, představujte si jak takový pacient vypadá, zkuste si jej vizualizovat před sebou. Učte se takto podrobně 2 léky za měsíc, 10 měsíců v roce, tedy 20 léků za rok. Pokud to tak uděláte, bude znát velmi podrobně za rok 20 polychrestů, což skutečně není málo. Až budete umět polychresty, vraťte se ke každému z nich a studujte malé léky, které jsou tomu konkrétnímu léku podobné. Např. Ignatii je velmi podobná Cimicifuga, Lobelia, Moschus, Valeriana, atd.. Sepii je podobný Aletris, Helonias, Venus mercenaria, atd..

Umění diferencovat léky

S každým dalším lékem, který se učíte si vybavte léky, které už znáte a které mají podobné symptomy a najděte rozdíly. Například se budete učit Arsenicum po Aconitu a uvědomíte si, že oba léky jsou velice úzkostné a velice neklidné, oba mají strach ze smrti, ale u Arsenica je strach ze smrti vyvolán hlavně samotou, u Aconita jakmile se objeví palpitace. Oba jsou zimomřiví a mají žízeň, ale Arsenicum pije po malých doušcích, Aconitum po velkých. Arsenicum pije velmi rychle, je netrpělivý, a úzkosti jsou dlouhotrvající, chronické, pacient je pořád v napětí, zatímco Aconitum je klidný mezi záchvaty úzkostí. Arsenicum je pravostranný, Aconite levostranný, atd...

Pár slov na závěr

Nikdy se nepřestávejte učit, pokud to myslíte s homeopatií vážně. Jsem přesvědčen, že pokud to uděláte, naleznete v homeopatii skutečný smysl, protože čím více ji budete znát, tím více si budete uvědomovat, jak ji neznáte, a díky tomu budete mít potřebu se učit stále víc. Pokud se u vás tento pokorný stav objeví a vy si jej dokážete uchovat jste skuteční homeopaté. A já Vám všem z celého srdce přeji, aby se Vám to podařilo.