Jak studovat homeopatické léky, abychom si je pamatovali a dokázali je použít v praxi? 

Homeopatická materia medica je pro studenty homeopatie nejnáročnějším předmětem jejich studia. Jak se léky učit?
Lze to vůbec? Většina studentů hledá způsob, jak si léky zapamatovat. Znát materii mediku ale neznamená pamatovat si léky. To nejdůležitější totiž je, umět lék rozpoznat u reálného pacienta.

 

Co je to homeopatický lék?

Jedním z klíčových faktorů při studiu materie mediky je uvědomění si, že každý homeopatický lék reprezentuje patologický stav. Tento stav je tvořen symptomy. Symptom je důsledkem excesivní činnosti obranných mechanismů, k čemuž dochází ve chvíli, kdy organismus ztrácí rovnováhu. Neexistuje nic jako zdravý symptom (a neexistuje nic jako zdravý lék), protože symptom není projevem zdraví, ale projevem nemoci. Něco, co je zdravé, není ve skutečnosti symptomem, ale spíše charakterem člověka, a to je důvod, proč zdravé charakteristiky pacienta nejsou nikdy indikací pro lék. Povaha totiž definuje člověka ve zdraví, zatímco symptomy jej definují v nemoci. 

Homeopatický lék vs pacient

Symptomatologie každého léku reprezentuje odchylku od pacientova perfektního zdraví a naším posláním je rozpoznat tuto odchylku v celé její šíři u reálného pacienta a přiřadit ji ke správnému léku. Cílem je změnit tuto odchylku (chorobný stav) ve zdraví.

Obraz léku je souhrnem všech symptomů, které vzešly z provingu (zkoušky léku) u velké skupiny lidí obou pohlaví a různých věkových skupin. Z toho důvodu jeden pacient nemůže nikdy mít všechny tyto symptomy, ale jen některé z nich. Pamatujte si, že pacient nemusí mít všechny symptomy léku, ale lék musí mít všechny charakteristické (intenzivní a zvláštní) symptomy pacienta.

Co znamená znát lék?

Ze zkušenosti víme, že způsob, kterým se symptomy každého jednotlivého léku manifestují u různých lidí, může být velmi odlišný. Abychom lépe pochopili tuto myšlenku, zkusme si nyní představit několik pacientů, kteří potřebují stejný lék, např. Calcarea carbonica.

  • Každý z nich má jinou diagnózu
  • Jeden je emočně zdravý, jiný má plně rozvinutý emoční či mentální obraz 
  • Každý z nich má jiný charakter (povahu)
  • Jeden pacient má čistý obraz symptomů, zatímco u jiného vidíme jen 3 klíčové symptomy
  • U jednoho vidíme totalitu symptomů a klíčové symptomy daného léku, u jiného etiologii a několik klíčových symptomů.

Naším hlavním cílem je znát lék takovým způsobem (v tomto případě Calcareu carbonicu), abychom jej dokázali rozpoznat u všech těchto pacientů.

Co u každého léku hledáme?

Při studiu léku hledáme to, co jej (daný lék) dělá nejvíce jedinečným a odlišuje jej od všech ostatních léků. Hahnemann pro to používal výraz „Genius léku“. Ten je u každého léku tvořen specifickou kombinací níže uvedených částí:

  • Esence
  • Klíčové symptomy
  • Etiologie
  • Totalita symptomů
  • Charakter patologie

Při studiu materie mediky je nanejvýše důležité pochopit, kterými částmi je tvořen genius (námi studovaného) léku. Např. u léku Phosphorus známe esenci, kličové symptomy a totalitu symptomů, ale tento lék nemá specifickou etiologii nebo charakter patologie. Z toho důvodu rozpoznáme Phosphorus skrze jednu nebo více zmíněných (tří) částí. Na druhou stranu je ale velmi nepravděpodobné, že by nás Phosphorus napadl jako první lék na základě specifické nemoci nebo etiologie. Na druhou stranu např. Digitalis nás často napadne u specifickésrdeční patologie, a i když známe i totalitu symptomů, esence ani specifická etiologie u tohoto léku známa není.

Mějte na paměti, že pacient není lék. To znamená, že i přesto, že víme, že genius např. Phosphoru je konstituován esencí, totalitou a klíčovými symptomy, neznamená to, že u každého pacienta, který tento lék potřebuje, nalezneme všechny tyto části. Zatímco jeden pacient bude mít jen čtyři klíčové symptomy, u jiného bude možné identifikovat esenci a totalitu symptomů, zatímco klíčové symptomy potvrdit nepůjdou. U některých lidí se bude objevovat převaha fyzických symptomů, u jiných emoční a mentální symptomy a někteří budou mít několik emočních a několik fyzických. To je důvod, proč fixní znalost obrazů léků, ač může vypadat velmi efektně, je v praxi zcela nepoužitelná.

Pamatujte, že nejlepší znalost materie mediky znamená schopnost rozpoznat lék, kdykoliv je indikován.

Myšlenka je, že jakákoliv z částí tvořící genius léku, nám může pomoci daný lék identifikovat u reálného pacienta.

Esence

Když rozpoznáme esenci, známe tak jednoduchou myšlenku, která „jde“ skrze charakteristické symptomy daného léku na fyzické, emoční i mentální rovině. Jedná se o základní myšlenku spojující všechny důležité symptomy na všech rovinách. Existují léky, u kterých je esence známa, např. retence u Aluminy, difúze u Phosphoru, otupělost u Helleboru atd. Esence není známa u všech léků a také není viditelná u všech pacientů, kteří potřebují některý z léků, u kterých známá je.

Esence má obrovskou důležitost, protože neexistují dva léky, které ji mají stejnou. Z toho důvodu je esence něco jako otisk prstu léku a představuje tak nejunikátnější a nejvíce individualizovanou informaci o daném léku. Přestože v praxi se nám často nestává, že bychom viděli u pacienta esenci, tam, kde ji vnímat dokážeme, má tato informace prvořadou důležitost, pokud vychází ze skutečných symptomů a objektivního pozorování, nikoliv z naší fantazie či teoretizování.

Materie mediky orientované na esence léků

  • Essence of materia medica - George Vithoulkas 
  • Přednášky na téma homeopatická materia medica - Dr. J. T. Kent 
  • Materia medica Viva - George Vithoulkas

Klíčové symptomy

Klíčové symptomy jsou symptomy, které jsou pro daný lék nejcharakterističtější. Jedná se o symptomy, které se objevily (v nějaké kombinaci) u většiny zkoušejících (proverů) bez ohledu na klinické potíže. Tyto symptomy jsou přítomny (v nějaké kombinaci) u většiny případů, kde je daný lék indikován. Klíčové symptomy patří v praxi mezi nejužitečnější indikátory, protože doprovází klinické symptomy, a tím vytváří specifický vzorec (obraz) symptomů.

Např. pokud máme pacienta, který trpí na bolesti hlavy a zácpu a zároveň má silné pocení na zátylku během spánku, studené nohy v noci, neovladatelnou chuť na sladké a úzkost o zdraví, indikovaným lékem je Calcarea carbonica, bez ohledu na to jaké jsou modality bolesti hlavy nebo zácpy, a to zejména pokud incidence těchto doporovodných symptomů začala ve stejné době jako klinické potíže (zácpa a bolesti hlavy).

Jeden symptom (např. pocení na zátylku během spánku) je klíčový pro více léků (pro Calcareu carbonicu, Siliceu a Saniculu), ale kombinace klíčových symptomů je to, co vytváří vzorec a individualizuje případ, a tím ho odlišuje od jiných případů se stejnými potížemi (v tomto případě zácpy a bolestí hlavy).

Klíčové symptomy se vždy vztahují k léku, nikoliv k pacientovi. Můžeme např. říci, že pacient má silné noční slinění, což je klíčový symptom léku Mercurius solubilis. Nemůžeme to ale říci obráceně. Nejdříve jsou symptomy, které jsou u určitého pacienta velmi intenzivní nebo v kontextu jeho potíží zvláštní a neobvyklé (jinými slovy, jsou pro daného pacienta charakteristické). Poté hledáme lék, pro který jsou tyto symptomy také charakteristické (neboli klíčové).

Materie mediky orientované na klíčové symptomy:

  • Radar keynotes - Erik Van Woensel 
  • Keynotes and red line symptoms - Dr. Adolph Von Lippe 
  • Keynotes And Characteristics With Comparisons - Dr. H.C. Allen

Etiologie

Existují léky, u kterých má etiologie zcela zásadní význam. Jedná se o léky, jejichž symptomatologie je ve většině případů důsledkem velmi specifické etiologie. V takových případech je etiologie velmi důležitá, protože nám pomáhá identifikovat specifickou citlivost daného pacienta a spojuje jí se současnými potížemi.

Tuto myšlenku si můžeme ilustrovat na několika následujících případech. Když vám pacient řekne, že má deprese, není to pro homeopata sama o sobě specifická informace, protože nám neukazuje specifický způsob, jakým pracuje jeho organismus jako celek. Pokud ale zjistíte, že deprese se vyvinuly po úrazu hlavy, okamžitě začnete myslet na Natrum sulphuricum. Pokud někdo trpí silnou únavou, samo o sobě nám to nic neříká, ale pokud zjistíme, že se únava rozvinula v důsledku nedostatku spánku a starání se o blízkého člověka, okamžitě myslíme na Cocculus.

I přesto, že je etiologie v takovýchto případech nejdůležitější informací, sama o sobě není indikující. Její důležitost spočívá v tom, že spolu s ostatními potížemi utváří jedinečný a velmi specifický obraz, zatímco kdybychom ji z výše uvedených případů vyjmuli, obraz by se stal velmi nespecifický.

V klinické praxi mohou nastat situace, kdy má etiologie prvořadou důležitost a kdy je mnoho symptomů nutno v podstatě ignorovat. Existují ale i případy, u kterých etiologie ukazuje na jednu skupinu léků a symptomy na jinou skupinu léků. Pokud jsou symptomy samy o sobě dostatečně specifické (vytvářejí čistý obraz léku), mají přednost před etiologií.

Materie mediky orientované na etiologii

  • A Dictionary of Practical Materia Medica - Dr. J.H. Clarke 
  • Materia medica Viva – George Vithoulkas

Totalita (charakteristických) symptomů

O totalitě symptomů hovoříme ve chvíli, kdy je u léku znám kompletní obraz symptomů zahrnující fyzické generálie, mentální a emoční symptomy a lokální symptomy. Totalita sympotmů, pokud je známa, reprezentuje velkou část toho, čemu říkáme genius léku, protože představuje celek. Existují léky, u kterých známe celkový obraz - totalitu (těm říkáme polychresty) a na druhou stranu jsou léky, jejichž symptomatologie je známá jen částečně (těm říkáme malé léky). To je také důvod, proč genius malých léků je tvořen ostatními částmi nebo jejich kombinací (etiolgie, klíčové symptomy, charakter patologie atd.)

Materie mediky orientované na totalitu symptomů

  • Guiding symptoms of our materia medica - Dr. Constantine Hering 
  • Přednášky na téma homeopatická materia medica - Dr. J. T. Kent 
  • Homeopatická materia medica s repertoriem - Dr. William Boericke 
  • A Dictionary of Practical Materia Medica - Dr. J.H. Clarke

Charakter patologie

Název choroby má, co se týká hierarchie při výběru léku, nejmenší důležitost, protože nám ve většině případů neukazuje specifický způsob, kterým pracuje obranný mechanismus daného člověka.

Přestože název nemoci sám o sobě nepředstavuje dostatečnou indikaci, existují léky mající specifický vztah ke specifickým chorobám nebo ke kombinaci chorob, což utváří z velké části jejich genius léku. Např. u pacientů s ischias, který je doprovázen pocity znecitlivění, je nutno myslet na lék Gnaphallium polycephallum, u bradykardie často myslíme na Digitalis atd. Je velmi důležité mít na paměti, že tyto léky by nikdy neměly být předepisovány rutinně v případě těchto chorob, ale představují možnost u případů, kde kromě diagnózy nejsou přítomny žádné další symptomy, které by spolu s hlavními potížemi utvářely specifický obraz.

Jako další příklad můžeme vzít případ ženy, která trpí silným revmatismem pravého ramene se silnými bolestmi, které jí brání v pohybu pravé paže. Žena má ohraničeně červené tváře a bolesti se zlepšují velmi mírným pohybem pravé paže. Přestože zde vidíme určité indikace na lék Ferrum metallicum, dáme v tomto případě přednost léku Ferrum muriaticum, protože má specifický vztah k revmatismu pravého ramene a zároveň pokrývá ostatní symptomy, zejména zlepšení mírným pohybem.

Materie mediky orientované na patologii

  • Homeopatická materia medica s repertoriem - Dr. William Boericke 
  • A Dictionary of Practical Materia Medica - Dr. J.H. Clarke (zejména úvod u každého léku)

Co teď s tím?

Jak již bylo řečeno na začátku, cílem studia materie mediky není "se lék naučit" ale pochopit jeho jedinečný vzorec, tedy porozumět tomu, jakým (jedinečným) způsobem  jsou u něj symptomy spojeny.

A na to nestačí si materii mediku prostě jen číst, ale je nutno projít 5 konkrétních kroků, jeden po druhém. Štěstí je, že je to velmi zábavné (rozhodně víc, než jen suché čtení materie mediky) a naučíte se tím velmi mnoho za krátkou dobu.

Celý tento způsob odhaluji v tomto 4 hodinovém online kurzu, kde se naučíte krok za krokem, jak studovat léky (i ty, které vůbec neznáte) tak, aby vás to bavilo, motivovalo, ale hlavně, abyste lék skutečně pochopili a zároveň ho byli schopni rozpoznat v praxi u reálného pacienta. 

Hodně radosti u studia :-)

Petr