Potlačení symptomů nebo léčba?

Existuje rozšířený názor, že zatímco potlačení ekzému pomocí kortikoidů má negativní dopad na celkový stav člověka a často vede k rozvoji závažnějších potíží (např. astmatu), potlačení ekzému pomocí přírodních mastí (např. konopné masti) k rozvoji závažnějších potíží nepovede.

Stejným způsobem se mnoho lidí domnívá, že pokud odstraníme chronické bradavice, mohou vzniknout hlubší potíže, ale pokud odstraníme ty, které dítě chytilo v bazénu a které jsou virového původu, odstranění je v pořádku a o potlačení se vlastně nejedná. Na podobný fenomén narážíme i u akutních nemocí, kdy podání antibiotik málokdo chápe jako potlačení, když přece antibiotika zabijí bakterie, které jsou příčinou akutního onemocnění. Nebo nejsou?

 

Co je to potlačení symptomů?

Potlačení znamená znemožnění projevů, které organismus v důsledku chorobného stavu manifestuje. Dochází k němu vždy, pokud se jakýmikoliv prostředky, ať už chemickými nebo přírodními, podaří zabránit organismu v lokálních projevech (symptomech) vnitřní choroby bez léčby celkového stavu. Pacient tak dostane látku, která znemožní organismu chemickou cestou projevovat symptomy, které projevuje, a které z nějakého důvodu projevovat potřebuje, a jež samy o sobě nejsou chorobou, ale spíše konečným důsledkem celkového chorobného stavu.

Celkový chorobný stav po potlačení původních projevů nejenže přetrvává, ale organismus v danou chvíli ztrácí možnost tuto poruchu projevit způsobem, kterým ji projevoval doposud, například ekzémem, a tak musí najít jiný, často vážnější způsob, např. astma. V takovém případě nelze hovořit o léčbě, a to i přesto, že aplikace mastí je dodnes léčbou nazývána. Původní porucha uvnitř organismu přetrvává nadále, ale díky působení silných léků dojde ke změně jejích projevů.

Nejen, že se původní choroba nevyléčí, ale navíc se její projevy prohloubí, stanou se závažnějšími a výsledkem je zhoršení celkového stavu člověka, což má za následek větší omezení pro každodenní život. Pokud se budeme držet uvedeného příkladu, v případě zhoršení ekzému se dítě bude více škrábat, ale není ohroženo na životě. Pokud se ale zhorší astma, dítě se může udusit. Míra dopadu "nové" choroby na život dítěte po potlačení původních potíží (ekzému) je tedy mnohem větší a komplexnější. Nová choroba (v tomto případě astma) není ve skutečnosti novou chorobou, ale jinou formou té původní (v tomto případě ekzému), jež nikdy nebyla z organismu skutečně odstraněna a vyléčena. Proto, pokud bude tento člověk léčen homeopaticky, ekzém se znovu objeví ve chvíli, kdy zmizí dýchací potíže. Ve skutečnosti při takové léčbě nezmizela jedna nemoc (astma) a neobjevila se jiná (ekzém), ale organismus dosáhl znovu lepšího stupně vitality, který mu umožnil opět projevit chorobu v původní podobě skrze původní symptomy, které pro organismus představují menší omezení a rizika.

Jakákoliv látka, tedy i přírodní mast, pokud je schopna u konkrétního člověka potlačit symptomy (v našem případě ekzém), pouze modifikuje projevy choroby, aniž by došlo k jejímu vyléčení a naopak její projevy prohlubuje.

To, zda u konkrétního člověka bude mít ten či onen prostředek schopnost potlačit symptomy, závisí do značné míry na jeho celkové vitalitě. U člověka s velmi silnou vitalitou nebude jednoduché projevy onemocnění potlačit, a pokud zůstaneme u našeho případu s ekzémem, bude mít ekzém tendence se vracet a k jeho potlačení bude nutné použít velmi silné (chemické) léky. Jinými slovy, organismus má v takovém případě sílu vzdorovat potlačení, a to i velmi silnému. Pokud ale lék bude dostatečně silný a bude podáván dostatečně dlouho, za nějakou dobu to organismus vzdá a dříve či později k potlačení dojde.

Čím je celková míra vitality nižší, tím snáze k potlačení dojde, což v praxi znamená, že stačí mírnější (tedy i přírodní) prostředky, aby ekzém zmizel hned a na dlouhou dobu a v mnoha případech zcela. Ve stejné chvíli, tedy poté, co ekzém zmizí, můžeme sledovat postupný rozvoj dalších potíží, které zdánlivě s ekzémem nesouvisí. To, o jaké potíže se bude jednat, závisí na predispozicích daného jedince. Je nutno chápat, že fenomén potlačení se netýká pouze ekzému, ale jakýchkoliv potíží. Pokud je léčba zaměřena na tlumení příznaků, má vždy nežádoucí efekt a vede ke zhoršení celkového stavu pacienta.

Bakterie a viry - příčina nebo následek?

Jednou z důležitých otázek týkajících se potlačení představuje léčba pomocí antibiotik. Tu totiž většina z nás chápe jako léčbu příčiny choroby, tedy bakterií, které podle oficiálního názoru stojí za vznikem akutních zánětlivých onemocnění doprovázených vysokou teplotou.

Jedním z důležitých rozdílů mezi konvenční medicínou a homeopatií je, že zatímco konvenční medicína považuje bakterie za příčinu choroby (teorie L. Pasteura), a proto jako terapii volí jejich likvidaci, homeopatie chápe bakterie či viry jako důsledek vnitřní poruchy, díky níž se organismus stane pro tyto bakterie či viry živnou půdou (teorie A. Béchampa).

Pouze ve chvíli, kdy v organismu vznikne (v důsledku poruchy) živná půda pro bakterie či viry, mohou se pak tyto mikroorganismy do těla dostat a rozmnožit se a stejně tak bakterie či viry, které v organismu již latentně existovaly, dostanou možnost se rozmnožit. Ve chvíli kdy k tomu dojde a množství mikroorganismů dosáhne kritického bodu, zahájí imunitní systém akutní zánětlivý proces, jehož cílem je opětovné nastolení rovnováhy v organismu. Stav, kdy bakterie či viry "obsadí" tělo, je pouze konečným důsledkem vnitřního stavu nerovnováhy, bez něhož by bakterie a viry nikdy nedostaly šanci organismus ohrozit.

Cílem akutní choroby s vysokou teplotou je komplexní obnova rovnováhy, jehož součástí je i zabití bakterií či virů. Pokud je akutní choroba správně vyléčena (nikoliv potlačena), člověk se po ní cítí mnohem lépe než před jejím vypuknutím, protože kromě likvidace bakterií či virů se tělo významným způsobem detoxifikuje. Léčba antibiotiky sice zabije bakterie, ale skutečnou příčinu, tedy komplexní oslabení organismu, nejenže nevyřeší, ale mnohonásobně prohloubí. Proto po podání antibiotik vždy následuje zhoršení celkového stavu a sklon k opakovaným infekcím zůstane nezměněn. Například dítě, které trpí na opakované bronchitidy, dostane další bronchitidu krátce poté, co první ataka bronchitidy byla antibiotiky potlačena.

Právě proto, že první bronchitida byla potlačena (nikoliv vyléčena) a imunitní systém nemohl dokončit svůj původní záměr nastolit v organismu rovnováhu, pokusí se za nějakou dobu o totéž, což se projeví další bronchitidou. Pokud jsou tyto snahy imunitního systému ignorovány a organismus je ve své snaze potlačen místo toho, aby byl podpořen, projeví se to za nějakou dobu tak, že obranný mechanismus ztratí vitalitu k tomu, aby generoval další akutní zánětlivý proces s vysokou teplotou, a dítě tak přestane jednoho dne být náchylné na akutní bronchitidy, aby se krátce poté objevily chronické potíže, které budou odpovídat genetickým predispozicím daného dítěte.

V tuto chvíli ale dítě není zdravější, i když si to lékař i rodiče myslí, ale důvod, proč nemůže chytit infekci, je to, že jeho organismus je příliš slabý na to, aby byl schopen svůj původní záměr (obnovení rovnováhy v organismu) dokončit skrze akutní zánět s vysokou teplotou. Nové chronické potíže, např. alergie, astma, poruchy spánku, poruchy chování atd., nejsou ve skutečnosti novou chorobou, ale pokračováním původního zánětu, který byl potlačen a nikdy nebyl skutečně vyléčen. Z tohoto důvodu se po homeopatické léčbě tohoto dítěte znovu objeví akutní zánětlivý proces s vysokou horečkou ve chvíli, kdy se významným způsobem zlepší chronické potíže.

Principy konvenční medicíny z pohledu klasické homeopatie

Zakladatel homeopatie Dr. S. Hahnemann ve svém Organonu popisuje v §35 - 38, jak na sebe v organismu působí choroby, které si nejsou navzájem podobné. Na tomto principu dodnes konvenční medicína funguje.

Hahnemann zde říká, že pokud někdo trpí nějakou nemocí a dostane jinou chorobu, která je svými symptomy původní nemoci nepodobná, ale silnější, potlačí tato nová choroba původní nemoc, aniž by ji vyléčila, a tato původní nemoc se znovu objeví ve chvíli, kdy nová silnější nepodobná choroba odezní. Zní to složitě? Uvedeme si několik příkladů, které každý z nás dobře zná.

Představme si člověka trpícího alergickou (vazomotorickou) rýmou. Fyziologicky lze tento stav definovat jako zduření nosní sliznice v důsledku překrvení, které vzniká díky přehnané imunitní odpovědi (alergické reakci) na alergen. Pacient dostane kapky do nosu, které mu ihned pomohou k lepšímu dýchání. Pokud ale nezopakuje další dávku, ve chvíli, kdy tělo vyloučí účinné látky obsažené v kapkách, vrátí se překrvení (ucpání nosu) s větší intenzitou než před jejich podáním. Proč ale kapky zabraly? Jednoduše proto, že látky v nich obsažené způsobují po aplikaci kontrakci cév v nose, důsledkem čehož dojde k odkrvení nosní sliznice.

Jinými slovy, kapky vyvolají novou umělou chorobu (kontrakci cév a odkrvení), která je svými symptomy opačná k původní chorobě (dilatace cév a překrvení), a ve chvíli, kdy je tato uměle vyvolaná nemoc silnější než rýma (což znamená ve chvíli, kdy je dávka kapek dostatečně vysoká), přebije svými symptomy původní symptomy rýmy, aniž by ji jakkoliv vyléčila, protože rýma se vrátí ve chvíli, kdy umělá choroba vyvolaná kapkami odezní. Vezměme jiný příklad, a sice někoho, kdo trpí chronickou zácpou. Co mu dá lékař? Projímadlo, tedy lék, který vyvolává průjem. Pokud bude průjem vyvolaný projímadlem silnější než zácpa, kterou daný člověk trpí, pacient si bez potíží dojde na záchod, ale pokud přestane projímadlo používat, zácpa se vrátí, a to v mnohem horší podobě. Stejné je to s antibiotiky, kortikoidy, antihypertoniky atd.

Slovo na závěr

Jeden z nejvýznamnějších homeopatů historie Dr. J. T. Kent píše ve své materii medice, že vnitřní nemoci by měly být léčeny vnitřně a lokální nemoci lokálně. Lokální nemoci nejsou nemoci, které se projevují lokálně, ale nemoci, které mají lokální příčinu, jako jsou např. popáleniny, odřeniny, pohmožděniny atd. V takových případech je lokální léčba nejen nejúčinnější, ale často jediná správná. U všech ostatních chorob je nutné vždy vzít v úvahu celkový stav člověka a homeopatie je metodou, která v tomto ohledu má skutečně co nabídnout.